Informace o vesmíru Rena Dharka - rebelové Telů

Jak se zdá, je něco takového ve světě science fiction zákon - cizí národy, se kterými se lidští kosmonauti setkají venku ve vesmíru se skoro vždy ukáží jako homogenní blok. Mají jednu planetární vládu nebo říši, která zahrnuje větší nebo menší počet kolonizovaných světů - a všechny zastupuje jedna vláda. Také rasové konflikty uvnitř cizích národů se zdají být jako téma pro sci-fi tabu.
Důvod může být jednoduchý - i když science fiction žije napětím a  dobrodružstvím, konflikty a válkami, má také ukázat takovou budoucnost, jakou bychom si přáli. Konflikty které provází děj jsou založeny na setkání s cizími druhy a stávají se tak neskutečnými. Lidstvo se ukazuje jako sjednocené a aby zlá realita ukázala vesmírného protivníka, je ten právě tak homogenní jako lidstvo budoucnosti. Role kterou u Karla Maye hráli indiáni, Arabové, Turci a  nebo Číňané obsazují ve sci-fi cizí národy.
Realistické to není. Protože tak jako není Indián nebo Arab, nemůže být ani Tel nebo Nogk nebo někdo jiný. Nerealistické zobrazení cizích národů se zdá být dědictvím 50ti let sci-fi podstatně ovlivněnými USA. Mnoho zlých vetřelců z  vesmíru se zdá být abstraktním zobrazením skutečných protivníků Ameriky z období studené války.
Mezitím nastal proces, který umožňuje odklon od zaběhnutých kolejí. Ve skutečnosti se totiž nezdá, že by se lidstvo zajímalo o sjednocenou planetu, spíše opak je pravdou - zatímco na začátku minulého století bylo v celosvětovém měřítku na Zemi zhruba 50 národních států, na jeho konci jich bylo kolem 200. S úrovní vzdělání podle všeho stoupá i přání po státní samostatnosti.
V tomto světle se ukazují být "jednotné" cizí národy ve vesmíru jako velmi utopické.
Přinejmenším u humanoidních ras které se nám v základních principech podobají by se mělo vycházet z ftoho, že vláda může reprezentovat jen několik málo z  aktuálních politických proudů. Také na Zemi je Dharkova vláda nanejvýš různorodá a částečně ovlivněná velmi regionálními zájmy a konflikty. Proto bylo více než nedbalé po uzavření mírové smlouvy s vládou Telů doufat ve skutečný mír. To že mocné síly uvnitř Telů nesouhlasí s vnitřní politikou a Terrou, která je pro ně domýšlivým povýšencem, kterého by z vesmíru nejraději odfoukli, ukazuje již útok velké flotily rebelů v únoru 2058. Po jejich ničivé porážce jsou ale rebelové poraženi jen zdánlivě.
Nemají příliš sil se bouřit otevřeně, ale na skryté akce jsou stále ještě více než dostatečně silní. V impériu s více jak 13'000 obydlenými planetami je nespočet úkrytů, základen a možností se stáhnout po úderu proti vládě protivníka. impérium Telů je jednoduše příliš velké na to, aby se všechny světy daly absolutně kontrolovat.
Rebelům se tak podařilo utajit základnu, která vyvíjí neblahé sensorium, jež je nebezpečnější než jakákoliv dosud známá droga. A ve shodě se svou doktrínou nerozšíří sensorium jen v impériu Telů, ale i na Zemi. Proč ale chtějí nasadit zajatou bojovou loď DRAKHON zrovna na to, aby zničili Zemi, centrální svět lidstva? Nebylo by lepší takový cíl odložit, dokud se rebelové nezmocní vlády na Cromaru? Odpověď zní ne. Zaprvé byla příležitost, kterou dobytím DRAKHONU získali jednoduše příliš výhodná. Lidstvo by zničení své centrální planety určitě nepřijalo bez boje a vypovědělo by Telům válku. A ve zmatcích takového střetnutí by pro rebelující Tely bylo mnohem snazší převzít moc v  impériu.
Henner Trawisheim vedoucí pozemskou vládu musí tak jako tak dělat vše pro to, aby ubránil Terru proti akci rebelů. Musí udělat vše pro to, aby se nenechal zatáhnout do války proti impériu Telů...

podklady: http://www.ren-dhark.de/drakhon/thema/tel-rebellen.htm