http://rsc.hyperlinx.cz/ren_dhark/rd_tema_terra_nostra.php | |
[ Archaikum.cz > Ren Dhark > Informace o vesmíru Rena Dharka - Terra Nostra ] |
Nesmírně daleko od Země, v jiné galaxii, nalezl
Ren Dhark planetu Terra Nostra (v překladu z latiny Země naše) -
obydlenou potomky 48. římské legie, které tam v roce 15 před Kristem Worgunové
spolu s jejich družinou (tak jako i s jejich ženami a domácími zvířaty)
dopravili z Mléčné dráhy. Co přesně Worguny přimělo k tomu, aby téměř 9'000 lidí
a nesčetné houfy domácích zvířat dopravili do své domovské galaxie Orn není
dosud jisté. Pravděpodobně se jednalo o experiment v rámci řady pokusů, kterými
Worgunové urychlovali vývoj humanoidních civilizací v Mléčné dráze.
Jisté je přinejmenším to, že planeta nazvaná novými obyvateli Terra Nostra
má ideální podmínky k životu. Podnebí je mírné, neexistují tu zdejší epidemie
ani šelmy nebo jiné vyšší formy života, které by vývoj malé římské kolonie mohly
narušit. Chráněná poloha v plynovém mračnu se zcela dostatečně postarala o to,
aby na zdejší lidi nemohlo dopadnout žádné nebezpečí z vesmíru.
Worgunové měli patrný vliv na sestavení 48. legie, ve které se nacházela i řada
vynikajících vědců.
Římané byli konfrontováni se situací, že již nikdy neuvidí Zemi. Jejich nový
domov jim nabídl ideální podmínky k životu. Skupina lidí ze Země byla homogenní
a přesto dostatečně četná - kolonie rychle rostla i bez sňatků mezi příbuznými,
které by představovaly problém. Protože se také u nových generací jednalo
výhradně o Římany, nebyl pro vznik různých států žádný podnět. Nebyly tak žádné
války ani škodlivý tlak konkurence.
Obyvatelům Terra Nostry samozřejmě nebyla neznámá zločinnost, ale ta se
objevovala a objevuje ve výrazně menší míře než na Zemi. Vlivem takřka rajských
životních poměrů a velikosti pevniny se vyvinula relativně homogenní společnost,
která v pozemských měřítkách oplývá blahobytem. Tak od začátku odpadl faktor
závisti, který je jedním z hlavních motivů pro vznik zločinnosti.
Vysoký podíl vědců se postaral o to, že nová římská společnost byla stále
uvědomělá. Význam náboženství byl zatlačen na okraj - a s křesťanstvím nepřišli
obyvatelé Terra Nostry nikdy do styku. Tak zůstali ušetřeni temných časů
středověku, kdy pozemská církev hledání poznání a pokroku odsuzovala jako hřích.
Rovněž byli ušetřeni zmatků, které na Zemi postihly římské impérium a které
nakonec vedly k jejímu rozpadu.
Římané z Terra Nostry byli na svůj nový svět vysazeni v časech císaře Augusta.
Tvorba, věda a umění římského impéria v té době dosáhly svého vrcholu. Bez
nebezpečí zevnitř a hrozby zvenku na to mohli navázat. Na Zemi mělo mezitím
uplynout 1'500 let, než úroveň vědy opět dosáhla standardu starého Říma pod
Augustovou vládou.
Na Terra Nostře naproti tomu pokračovali lidé ve vývoji jednoduše dál a tak není
divu, že jen 300 let po osídlení tohoto nového světa začal prskat a syčet první
parní stroj. A protože další vývoj nebrzdily žádné války a vnitřní rozbroje,
trvalo objevení jaderné energie jen dalších 100 let.
Zatímco na Zemi se rakety vyvinuly jako zbraně a lety do vesmíru byly jen
vedlejším produktem této technologie, neviděli noví Římané žádný smysl v tom,
aby život svých bližních riskovali použitím vysoce výbušného chemického pohonu.
S prvním letem do vesmíru počkali, dokud nebyl způsobilý k letu iontový motor
poháněný jadernou energií. Toho dosáhli v čase, kdy se ve staré Evropě stal díky
bratrovraždě vládcem Burgundska Gundobad (rok 500 našeho letopočtu).
Teprve teď obnovili lidé na Terra Nostře kontakt s Worguny. Kontakt s tímto
prastarým národem uspíšil jejich další vývoj. Dalšími vnějšími vlivy nebrzděný
lidský elán si osvojil technologii změny formy (Gestaltwandler) a dále jí
rozvíjel. To že technický standard Terra Nostry mezitím předstihl i Worguny,
poznal ke svému ohromení už i Gisol.
Plným právem tak můžeme říci, že Římané z Terry Nostry jsou skutečnými dědici
Worgunů...
podklady: http://www.ren-dhark.de/drakhon/thema/terra-nostra.htm