Úvod

Koncem dvacátého století došlo k bouřlivému rozvoji informačních technologií a výpočetní techniky. Jednou z rychle se rozvíjejících oblastí se stal i internet, síť propojující počítače na celém světě.
Tato semestrální práce se zabývá možnostmi připojení se k této síti z hlediska běžného uživatele. Porovnání těchto možností je rozděleno podle toho, zda je připojení realizováno pomocí datového kabelu nebo bezdrátově a u všech byla snaha nastínit základní principy jejich fungování a uvést orientační cenu a některé poskytovatele v rámci České Republiky.
Před vlastním výčtem možností připojení se ještě zastavíme u stručné historie internetu:
Internet začal vznikat koncem šedesátých let ve Spojených státech v důsledku panující studené války která hrozila přerůst ve válku jadernou, při níž by došlo ke zničení stávajících komunikačních sítí a v zemi by zavládl chaos. Organizace RAND corp. dostala za úkol vytvořit projekt počítačové sítě spojující nejdůležitější vládní a armádní instituce. Jedním z hlavních požadavků byl, aby síť nebyla centralizovaná a mohla dále fungovat i při vyřazení některé z jejích částí. V roce 1964 vydala RAND corp. publikaci "On distributed communication networks" ve které jsou popsány principy distribuce dat v počítačových sítích pomocí takzvaných paketů, které nejsou závislé na určitém řídícím počítači. Pro potřebu komunikace v této síti vznikl protokol NCP (Network Control Protocol).
Vznikající síť byla nazvána ARPANET a koncem roku 1969 ji tvořily čtyři počítače. Jejich počet stoupl do roku 1971 na patnáct, o rok později na dvaatřicet a v roce 1973 se k ARPANETu připojily uzlové počítače v Anglii a Norsku. Hlavním využitím sítě se stala elektronické pošta a elektronické konference (první byla SF-LOVERS zabývající se tématikou sci-fi). Připojení k síti bylo uskutečněno pomocí telefonní linky a modemu
Po vynálezu mikročipu v sedmdesátých letech došlo k nárůstu využití počítačových technologií. Vznikaly i další sítě, takže se zanedlouho k ARPANETu připojila i řada univerzit a výzkumných pracovišť
Vzhledem k nárůstu uzlových počítačů počátkem osmdesátých let se dosavadní protokol NCP ukázal být jako nedostatečný a byl proto nahrazen protokolem TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol) která se používá dodnes. Kromě změny protokolu se změnila i architektura sítě. Americká vláda podpořila projekt NSF (National Science Foundation) na výstavbu páteřní sítě (Backbone) rodícího se Internetu nazvanou NSFNET která umožňovala přenosovou rychlost 56 kbps a o sedm let později až 44.7 Mbps
V roce 1989 došlo ke konci studené války a instituce ARPANET byla zrušena. Správu internetu poté převzala organizace spravující páteřní síť NSFNET
Internet se postupně rozšířil i do okolního světa kde postupně vznikají další páteřní linky (v Evropě EBONE). Napojením na síť Eunet v květnu 1990 se internet dostává i do České Republiky. V roce 1992 byla založena společnost CESNET (Czech Educational and Scientific NETwork, která u nás zajišťuje páteřní síť a dnes již propojuje všechna univerzitní města uzlovými body. V Praze byla poté založena síť PASNET (Prague Academic and Scientific NETwork) vedená v kolektorech metra optickými kabely s přenosovou rychlostí 155 Mbps. Brzy poté se objevily i první firmy poskytující připojení (tzv. providři, poskytovatelé internetu) k internetu pro komerční organizace a domácí uživatele. Těchto poskytovatelů je dnes více než dvěstě
V dnešní době pak díky prudkému rozvoji techniky existuje několik možností připojení se k síti internet, závislé pouze na možnostech konkrétního uživatele...