Klad mapových listů

Gauss a S-42 — Gaussovo zobrazení, Mezinárodní mapa světa a systém S-42

Označování map v Gaussově zobrazení vychází z Mezinárodní mapy světa. Na našem území bylo toto zobrazení použito při Československém vojenském topografickém mapování po roce 1945. Mapování bylo provedeno v měřítku 1:25 000 z něhož byly odvozeny mapy 1:50 000, 1:100 000 a 1:200 000. Souřadnicová soustava dostala název 'Souřadnicový systém 1942' (S–42)
Mapové listy se odvozují od Mezinárodní mapy světa 1:1 000 000 která vznikne rozdělením zeměkoule na sloupce po 6° rozdílů zeměpisných délek a vrstvy po 4° rozdílů zeměpisných šířek. Sloupce se označují arabskými číslicemi od 0 do 60 (počátek je na poledníku 180° a směr číslování je od západu k východu), vrstvy velkými písmeny od A do V (na pólech Z) od rovníku na sever a na jih. Označují se číslem vrstvy a sloupce oddělených pomlčkou (–)
Mapový list 1:500 000 vznikne rozčtvrcením listu 1:1 000 000. Označuje se číslem mapy 1:1 000 000 plus písmenem A až D oddělenými pomlčkou (označení písmeny probíhá po vrstvách od leva do prava)
Mapový list 1:200 000 vznikne rozdělením listu 1:1 000 000 na šest sloupců a šest vrstev. Označuje se číslem mapy 1:1 000 000 plus římským číslem I až XXXVI oddělenými pomlčkou (označení opět probíhá po vrstvách od leva do prava)
Mapový list 1:100 000 vznikne rozdělením listu 1:1 000 000 na dvanáct sloupců a dvanáct vrstev. Označuje se číslem mapy 1:1 000 000 plus arabským číslem 1 až 144 oddělenými pomlčkou (označení po vrstvách od leva do prava)
Mapový list 1:50 000 vznikne rozčtvrcením listu 1:100 000. Označuje se číslem mapy 1:100 000 plus velkým písmenem A až D oddělenými pomlčkou (označení po vrstvách)
Mapový list 1:25 000 vznikne rozčtvrcením listu 1:50 000. Označuje se číslem mapy 1:50 000 plus malým písmenem a až d oddělenými pomlčkou (označení po vrstvách)
Mapový list 1:10 000 rozčtvrcením listu 1:25 000. Označuje se číslem mapy 1:25 000 plus arabským číslem 1 až 4 oddělenými pomlčkou (označení po vrstvách)
Mapový list 1:5 000 vznikne rozdělením listu 1:100 000 na šestnáct sloupců a šestnáct vrstev. Označuje se číslem mapy 1:100 000 plus číslem 1 až 256 uvedeným v závorce která je oddělená pomlčkou (označení po vrstvách)
Mapový list 1:2 000 vznikne rozčtvrcením listu 1:5 000. Označuje se číslem mapy 1:5 000 plus číslem 1 až 4  oddělenými pomlčkou (označení po vrstvách)
Mapový list 1:1 000 vznikne rozčtvrcením listu 1:2 000. Označuje se číslem mapy 1:2 000 plus číslem 1 až 4   bez oddělení (označení po vrstvách)
Mapový list 1:500 vznikne rozčtvrcením listu 1:1 000. Označuje se číslem mapy 1:1 000 plus číslem 1 až 4   bez oddělení (označení po vrstvách)

Příklad označení s rozměry rámu mapového list a území je v následující tabulce

ZMVM — základní mapa velkých měřítek, katastrální mapa v S-JTSK, SMO-5 a SMH-5

Toto dělení se používá pro Základní mapu velkých měřítek, Katastrální mapu v S–JTSK, Státní mapu odvozenou 1:5 000 a Státní mapu hospodářskou 1:5 000

Souvislý klad mapových listů katastrální mapy navazuje na dělení mapových listů státní mapy 1:50 000, které zobrazuje území 25 × 20 km. Klad mapových listů je pravoúhlý, daný rovnoběžkami s osami Y a X
Klad a obsah mapových listů je dán normou ČSN 01 3410 – Mapy velkých měřítek, základní a účelové mapy

Mapový list 1:5 000 vznikne dělením mapového listu státní mapy 1:50 000 na deset sloupců a deset vrstev. Označuje se názvem mapy 1:50 000 (jméno význačného města na území mapového listu) a číslem sloupce odděleným od čísla vrstvy pomlčkou (číslování probíhá od severovýchodního rohu ve směru os od 0 do 9)
Mapový list 1:2 000 vznikne rozčtvrcením listu 1:5 000. Označuje se číslem mapy 1:5 000 plus číslem 1 až 4 odděleným lomítkem (označení po vrstvách)
Mapový list 1:1 000 vznikne rozčtvrcením listu 1:2 000. Označuje se číslem mapy 1:2 000 plus číslem 1 až 4 bez oddělení (označení po vrstvách)
Mapový list 1:500 vznikne rozčtvrcením listu 1:1 000. Označuje se číslem mapy 1:1 000 plus číslem 1 až 4 bez oddělení (označení po vrstvách)
Mapový list 1:250 vznikne rozčtvrcením listu 1:1 000. Označuje se číslem mapy 1:1 000 plus číslem 1 až 4 bez oddělení (označení po vrstvách)
Mapový list 1:200 vznikne rozdělením listu 1:2 000 na deset sloupců a deset vrstev. Označuje se číslem mapy 1:2 000 odděleným lomítkem od čísla sloupce a vrstvy obdobně jako u mapy 1:5 000

Naznačení dělení a příklad označení s rozměry rámu mapového list a území je na následujících obrázcích a v tabulce pod nimi

měřítko	rozměr		výměra zobrazeného území [ha]	označení listu
	rámu mapového listu [mm]	zobrazeného území [m]
1:5 000	500 × 400	2 500 x 2 000	500	Tábor 2-3
1:2 000	625 × 500	1 250 x 1 000	125	Tábor 2-3/1
1:1 000	625 × 500	625 x 500	31.25	Tábor 2-3/21
1:500	625 × 500	312.5 x 250	7.8125	Tábor 2-3/431
1:250	625 × 500	156.25 x 125	1.953125	Tábor 2-3/4342
1:200	625 × 500	125 x 100	1.25	Tábor 2-3/3/2-7

ZTL, TL, ML — mapové listy v S-JTSK

V jednotné trigonometrické síti zavedené na území ČSR po roce 1920 a uzákoněné katastrálním zákonem č. 177/1927 je poloha všech bodů vyjádřena v jediném systému pravoúhlých souřadnic (ČR tento systém převzala). Systém je určen tak, že se celé území ČR nachází v prvním kvadrantu. Rovnoběžky s osami Y a X ve vzdálenosti 50 km tvoří čtvercovou síť a každý čtverec této sítě se nazývá základní triangulační list jehož výměra je 2 500 km²
Základní triangulační list se zobrazují v měřítku 1:100 000 a označuje se římskými číslicemi které zároveň udávají pravoúhlé souřadnice jihozápadního rohu v km. Základní triangulační list se dělí rovnoběžkami s osami na 5 sloupců a 5 vrstev čímž vzniká 25 triangulačních listů o rozměrech 10 × 10 km
Triangulační list se zobrazuje v měřítku 1:20 000. Označuje se arabskými číslicemi které opět udávají souřadnice jihozápadního rohu v km. Triangulační listy se dělí opět rovnoběžkami s osami na 8 sloupců a 10 vrstev. Tím vzniká 80 mapových listů o rozměrech 1250 × 1000 m
Mapový list se zobrazuje v měřítku 1: 2 000. Označují se stejně jako triangulační listy arabskými číslicemi které značí souřadnice jihozápadního rohu mapového listu v km. Označení mapových listů větších měřítek (1:1 000 a 1:500) se rozlišuje počtem desetinných míst

Naznačení dělení a příklad označení s rozměry rámu mapového list a území je na následujících obrázcích a v tabulce pod nimi

měřítko	rozměr		označení listu
	rámu mapového listu [mm]	zobrazovaného území
1:100 000	500 × 500	50 × 50 km	DCCL - MC
1:20 000	500 × 500	10 × 10 km	740 - 1 080
1:2 000	625 × 500	1 250 × 1000 m	736.25 - 1 075.00
1:1 000	625 × 500	625 × 500 m	735.625 - 1 074.500
1:500	625 × 500	312.5 × 250 m	733.3125 - 1 074.2500

Nomenklatura — nomenklatura evidenčních jednotek (triangulačních listů)

Evidenční jednotkou je triangulační list o rozměrech 10 × 10 km (viz mapové listy v S-JTSK)
Nomenklatura se uvádí v hlavičce zápisníku měřených vodorovných směrů a výškových úhlů
Triangulační list vznikne dělením základního triangulačního listu na pět sloupců a pět vrstev. Číslo evidenční jednotky je pak čtyřciferné číslo ve tvaru ZZTT kde:

• ZZ - číslo základního triangulačního listu
• TT - číslo triangulačního listu

(viz obrázek)