Waymarking: Czech Geodetic Points - série Devět věží

 

• 3009-19.1 Vysoký Kamýk (místopis: str 1, str 2)
• 3006-3.0 Koňský vrch (místopis: str 1, str 2)
• 2220-78.0 Mezi Vraty (místopis: str 1, str 2) - WM5KR5
• 3108-10.0 Svídník (místopis: str 1, str 2) - WM9AAT
• 2113-5.0 Studený vrch (místopis: str 1, str 2) - WMN69J
• 3216-2.0 Melechov (místopis: str 1, str 2) - WM6Z66
• 2207-10.0 Pecný (místopis: str 1, str 2) - WM7YC5
• 1419-29.0 Ládví (místopis: str 1, str 2) - WM6BRG
• 2322-17.0 Vysoká (místopis: str 1, str 2)

---

2207-10.0 - Zděná měřická věž na Pecném a Ondřejovská hvězdárna - 546 m n. m.

Kopec Pecný se vypíná nad obcí Ondřejov, přibližně 15 kilometrů na jihovýchod od Říčan. Tento lesem porostlý kopec, na němž je i trigonometrický bod I. řádu, dosahuje nejvyšší nadmořské výšky v celé okolní oblasti Posázaví. V roce 1936 na něm byla postavena naše první zděná měřická věž, ke které stoupá z Ondřejova úzká asfaltová silnička. Zdejší válcová zděná věž je vysoká 17 metrů a v minulosti na ni byl jen sporadický přístup. Býval z ní nádherný výhled na množství kopců v Posázaví i na vrcholky České Sibiře, Brdy a další vzdálenější kopce. Postupně ji však přerostla řada okolních stromů a dnes je z ní jen omezený výhled.
Částečně zalesněný vrcholek Pecného je oplocen a kromě měřické věže zde stojí ještě geodetická observatoř a několik dalších staveb. Celý oplocený objekt je veřejnosti přístupný pouze na objednávku.
Na protějším, o málo nižším vrcholku zvaném Žalov stojí mezinárodně známá astronomická observatoř ČSAV, které se všeobecně říká Ondřejovská hvězdárna. V roce 1905 ji založil Josef Jan Fric. Provádí se zde výzkum vesmíru a je tady mimo jiné k vidění i náš největší dalekohled a další zajímavé astronomické přístroje.
V nedalekých Hrusicích se pak narodil jeden z nejznámějších českých malířů Josef Lada. V bývalé Ladově vile je možno si prohlédnout jeho obrazy a ilustrace.
Viz turistické mapy KČT č. 37 Okolí Prahy východ nebo č. 40 Benešovsko a dolní Posázaví

zdroj: Po stopách triangulačních věží a další turistické zajímavosti Čech a Moravy (http://www.libri.cz/kniha.php?kniha=381)



Bod se nachází v areálu geodetické observatoře Pecný (GOPE), do kterého je zakázán vstup. Pokud ale místním vysvětliš, že si chceš jenom vyfotit věž (nebo některý z dalších místních bodů), tak by tě vyhnat neměli. I vědci jsou lidé a se u nich zrovna nepotíš u zkoušky z vyšší nebo kosmické geodézie, tak se s nimi dá rozumně mluvit :)

---

1419-29.0 - Zděná měřická věž na Ládví a hvězdárna s vyhlídkou - 359 m n. m.

Zalesněný vrch Ládví, na který vede cesta pro pěší, se vypíná nad pražskou městskou částí Ďáblice. Tento vrch, který je nejvyšší ve svém okolí, byl v dávné minulosti, v období druhohor, ostrůvkem v moři. Na jeho severním svahu je lom, kde byly odkryty valouny opracované mořským příbojem. Vrch Ládví je i významnou archeologickou lokalitou z období starší doby kamenné.
Na jeho nejvyšším bodě byla kolem roku 1940 postavena zděná měřická věž. Tato zhruba 20 metrů vysoká válcová věž, která byla po určitou dobu přístupná také veřejnosti, poskytovala především krásný výhled na Prahu a okolí. Za velmi dobré dohlednosti z ní byl výhled i do větších vzdáleností - od Brd přes Krušné hory a České středohoří až po Krkonoše. Dnes je však měřická věž uzavřená a současně je i do značné míry přerostlá stromy.
Na Ládví pak ještě stojí veřejnosti nepřístupná železná telekomunikační věž a vodojem. Přibližně kilometr od jeho vrcholu se nachází hvězdárna, která byla otevřena v roce 1956. Jsou zde umístěny dva dalekohledy, s nimiž je možno pozorovat hvězdnou oblohu, a kromě toho je tady malá výstavka fotografií některých planet a galaxií, hvězdáren a astronomických přístrojů. U hvězdárny je nízká skalka, na níž je umístěn dalekohled. Za velmi dobré dohlednosti jsou z tohoto místa vidět hřebeny Krušných hor, České středohoří, Bezděz s hradem, Ještěd s televizním vysílačem a řada dalších kopců. Někdy můžeme spatřit i Jizerské hory a Krkonoše.
Přibližně 10 kilometrů odtud směrem na východ se nachází obec Jenštejn, v níž stojí vysoká válcová věž původního hradu stejného názvu založeného ve 14. století. Z této hradní věže je také krásný výhled daleko do kraje. Viz turistické mapy KČT č. 36 Okolí Prahy západ nebo č. 37 Okolí Prahy východ

zdroj: Po stopách triangulačních věží a další turistické zajímavosti Čech a Moravy (http://www.libri.cz/kniha.php?kniha=381)

---

nahoru